Jak jsem to viděl

TJ ZD Kovářov – TJ Sokol Putim 4 : 4, poločas 2 : 0.

14.11.2017

Sestava: Staník – Adam Klimeš, Smola, Sup, Houdek – Kačírek, Šteier, Šťastný, Petráš – Bican, Souhrada.

Trenér: Milan Satrapa.

Branky: Bican 3, Sup.

Domácí otevřeli účet utkání v deváté minutě pěknou střelou k tyči. Zbytek prvního poločasu se nesl v duchu mírnější převahy domácích do kritické čtyřicáté druhé minuty, kdy jsme inkasovali druhou branku. Bylo dobře, že přišla těsně před koncem poločasu, neboť si troufnu tvrdit, že zde nastal zvrat v myšlení našich hráčů. Některým hráčům jako by se otevřeli oči a kýžená rošáda byla na světě.

Do druhého poločasu přišlo na hřiště zcela jiné mužstvo. Již ve čtyřicáté šesté minutě jsme po závaru před domácí brankou snížili na 2 : 1 Bicanem. V šedesáté minutě po rozehrání rohového kupu jsme opět Bicanem vyrovnali. V šedesáté čtvrté minutě nás v rozletu přibrzdila zbytečná chyba středního obránce. Sporná situace nastala v sedmdesáté páté minutě, po oboustranném střetu našeho brankáře s domácím útočníkem nejprve hlavní rozhodčí ukázal na značku pokutového kopu, ale po delší konzultaci s čárovým rozhodčím penaltu odvolal. Naše trpělivá hra a vyčkávání na vhodný okamžik se vyplatily v osmdesáté páté minutě, kdy Bican vyrovnal vstřelením své třetí branky a za minutu poté Sup svým typickým způsobem otočil výsledek. Jenže v devadesáté minutě se domácím podařilo po pěkné akci a ještě lepší střele vyrovnat.

Co způsobilo kýžený obrat našeho mužstva: tvrdá diskuse v kabině, odvaha udělat jednoduchou rošádu, při které si někteří hráči vymění své posty, vůle v bojovnost a vlastní schopnosti. Žádné alibistické nakopávání na útočníky, ale trpělivou kombinací a rozehrávkou do křídel, kde právě Sup svojí rychlostí a bojovností donutil ostatní k lepšímu pohybu a byl hlavním strůjcem dlouho očekávaného obratu. Vzhledem k průběhu zápasu lze nerozhodný výsledek považovat za spravedlivý, ale nespokojenost s pouhým bodem byla u hráčů obou mužstev patrná.

Václav Pixa

Naši partneři